|
|
Dvoukřídlí v potravních sítích mokřadních ekosystémů
Pijálková, Helena ; Hadrava, Jiří (vedoucí práce) ; Kolář, Vojtěch (oponent)
V mokřadních ekosystémech nalezneme řadu čeledí dvoukřídlého hmyzu (Diptera), kteří působí na skoro všech trofických úrovních jako rozkladači, býložravci i predátoři. Vyznačují se ohromnou ekologickou diverzitou larev, jež se mohou svými životními strategiemi lišit i v rámci čeledi. Dospělci dvoukřídlého hmyzu pak tvoří významnou spojku mezi vodním prostředím mokřadu a suchozemským okolím jako opylovači, predátoři a potrava pro mnoho jiných živočichů včetně člověka. Z hlediska potravních sítí mokřadních ekosystémů se dosavadní výzkum věnoval převážně několika ekonomicky významným skupinám dvoukřídlých, jako komárům přenášejícím závažné choroby nebo vysoce abundantním pakomárům, případně roli dvoukřídlých v přenosu těžkých kovů a jiných toxických látek z mokřadů do okolí. Celková diverzita dvoukřídlého hmyzu mokřadních ekosystémů však zůstává nedostatečně prostudována. Zkoumat nejen hmyz v rámci potravních sítí je důležité např. pro simulaci dopadů možných změn v ekosystémech jako jsou introdukce nebo vymizení určitých druhů. Jsou tedy zapotřebí další výzkumy, abychom pochopili, jaký vliv mají které linie dvoukřídlého hmyzu na společenstva nejen mokřadů, ale i jejich okolí. Klíčová slova: Dvoukřídlí, mokřady, ekologické sítě, detritivorie, herbivorie, predace
|
|
|
Dynamika opylovacích sítí v čase a prostoru
Matějková, Zuzana ; Hadrava, Jiří (vedoucí práce) ; Tropek, Robert (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na proměny opylovacích sítí odehrávající se na různých časových a prostorových škálách. Detailně rozebírá podstatu a rozsah těchto změn ve společenstvech opylovačů a rostlin a nastiňuje jejich důsledky pro tato společenstva a jejich studium. Práce ukazuje dynamiku společenstev na širokých geografických škálách, i proměny lokálních společenstev na mnohem menším prostoru. Dále práce popisuje, jak se společenstva mění v čase, začínaje proměnami v rámci dne, přes sezónní dynamiku až po dynamiku společenstvech v řádu dekád a století. Ukázalo se, že společenstva opylovačů a rostlin podléhají velmi silné časové i prostorové dynamice, která spočívá v obměně druhů a jejich interakcí, ale i ve změnách celkové diverzity těchto společenstev. Vlastnosti opylovacích sítí vázané na biodiverzitu v důsledku této vazby podléhají zmíněné dynamice v čase i prostoru, přičemž vlastnosti, které nejsou na biodiverzitě přímo závislé, zůstávají v delším časovém horizontu relativně stabilní.
|
|
|
Územní systém ekologické stability, evidence a analýza nově založených prvků ÚSES v konkrétním území
Hofman, Milan ; Lipský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Skaloš, Jan (oponent)
Problematika ekologických sítí je široce diskutovaným tématem řešeným na lokální i celoevropské úrovni. V Československu v 80. letech minulého století začala na Geografickém ústavu ČSAV vznikat koncepce Územního systému ekologické stability, který můžeme považovat v přeneseném smyslu za hlavní součást poměrně širokého pojmu ekologické sítě. Pochopení teoretických základů a vymezení termínu ekologických síti nebo samotného Územního systému ekologické stability je nezbytné pro správnou aplikaci této koncepce v praxi. Proto je hlavní částí této práce rešerše literatury zabývající se shrnutím hlavní literatury této mezioborové problematiky. Již téměř 30 let vznikají nové skladebné prvky ÚSES, jejichž evidence a hodnocení by měly být nedílnou součástí tvorby. Na Pozemkovém úřadě v Kutné Hoře bylo zjištěno vyprojektování 16 realizací lokálního ÚSES. Terénní rekognoskací sedmi z nich, se zaměřením na dřevinnou vegetaci, byl zjištěn současný stav těchto společenstev. Hodnocení současného stavu a případná další péče závisí na individuálních podmínkách jednotlivých stanovišť. Po více jak dvaceti letech od realizace je ve skladebných prvcích stále vyžadována péče o dřevinné porosty.
|
host ::
RSS.